Tak jsem přemýšlela, zda o této akci mám napsat. Ale protože si myslíme, že byla velice úspěšná, tak sem napíšu pár řádků o tom, jak jsme se vlastně měli.
Původně se na akci nahlásilo skoro 33 lidí. Nakonec nás do Českého ráje dojelo „jen“ 23 lidí a 23 psů, ale i v tomto počtu jsme si to nesmírně užili. Příjezd byl naplánován na čtvrtek 8.5.2014. Kdybych plánovala, kdy kdo má najet, tak to nedopadne tak, jak to dopadlo. Téměř všichni jsme se sjeli po 14:00 hod u Penzionu Diana. Měli jsme k dispozici celý penzion pro sebe. Každá rodinka se ubytovala v krásných pokojích s vlastním soc. zařízením. K dispozici byla terasa, jídelna, společenská místnost, gril, výčep s pivem. Prostě paráda. Ve čtvrtek jsme už nikam nešli, jen si každý zašel na procházku po okolí vyvenčit zrzounky a jinak jsme se rozesadili na terase a povídali a doufali jsme, že nevyjde to hororové počasí, co pořád hlásili. A nejen tento večer, ale i všechny další, se nesly ve velice přátelském a družném duchu, plném výborného jídla, pití a všudypřítomného smíchu.
V pátek ráno jsme se probudili do skoro jasné oblohy a tudíž nic nebránilo naplánovanému výletu do centra Prachovských skal. Kousek Od Penzionu Diana začínala stezka do skalního města, takže jsme vyrazili všichni, pouze se dodržovaly rozestupy mezi psy, aby nedošlo k nějakému konfliktu. Hned na začátku stezky jsme narazili na srnku, která vběhla omylem na oplocený pozemek a snažila se z něj dostat. No všichni psi napnutý, my ruce vytahaný z vodítek a srnka zmateně pobíhající z jednoho konce na druhý. Raději jsme odtáhli psi a nechali srnu, aby si v klidu našla díru v plotu, kterou tam vběhla (a když jsme šli zpět, tak už tam nebyla). Pak už se žádná dramatická událost se zvěří nekonala a tak jsme úspěšně dorazili k centrálnímu vstupu do Prachovských skal. Už před restaurací jsme vzbudili všeobecné vzrušení, kde si nás lidé fotili, a že nikdy neviděli tolik psů pohromadě a to jich bylo jen 23. Koukali na nás pokladní při vstupu přes pokladny a i chlapi na parkovišti, kteří korigovali dopravu. Po vstupu do skalního města jsme se rázem stali předmětem zájmu všech, kdo se šel na skály podívat. No a tady skončila sranda. Nikdo nevěděl, co nás čeká a tak jsme všichni nadšeně nastoupili na první schodiště ve skalách…..a po prvním výstupu, to někteří, kvůli pejskům vzdali a udělali si výlet po rovnějších cestičkách….my ostatní jsme se jali zdolat 5 km úsek stezky, kdy to šlo nahoru, dolů a hlavně pořád po schodech. Také jsme se už rozdělili a šli po menších skupinkách. I tak jsme budili všeobecný zájem všech, kdo šel stezku s námi a myslím, že mají víc fotek našich pejsků, než skal :)) Dokonce lidem ani nevadilo, že jsme v určitých úsecích psi pouštěli na volno, protože se to prostě na některých místech s vodítky nedalo zvládnout a ze psů byli rázem zrzaví kamzíci 🙂 Zvládli to i někteří naši veteráni (Dargo 11 let, Milošek 8,5 let, Chinara 8,5 let, Amira 8 let, Jenna 7 let) a také dvě malá štěnda Lili a Lenny a mají můj velký obdiv, protože ty schody byly opravdu náročné! Trasu jsme si nakonec trochu zkrátili, přece jen zdraví našich miláčků nám bylo přednější, ale Jitka s Adamem a se svou smečkou 5-ti psů to dali celé. Pak už nás čekal zase jen 2,5 km úsek cesty zpět do Penzionu. V noci byla pořádná bouřka a tak jsme se báli, jak bude vypadat počasí v sobotu.
A počasí opět nezklamalo a bylo nádherně. Takže další plánovaný výlet do Sedmihorek se mohl směle uskutečnit. Dojeli za námi další procházky chtiví nadšenci, tak se naše společnost rozrostla o 5 lidí a 4 ridgebacky. Tím jsme dovršili čísla 27 u rr. Už naše kolona aut do Sedmihorek vypadala, jak kdyby tam jel na návštěvu prezident. No a po výstupu z aut už se to jen zrrzavělo všude kolem. I tady jsme šli v rozestupech, ale když jsme se všichni sešli před Valdštejnským hradem, rázem jsme se opět stali středem pozornosti všech, kdo se ten den vydal na procházku. Tolik focení a komentářů snad nezažijete ani na výstavě :))) Sedmihorky jsou nádherné a vůbec celý Český ráj je nádherný!! Hrozně jsme si to užili a nachodili skoro 9 km. Tímto výletem jsme opět unavili naše zrrzavce a nás samotné také trochu bolely nožičky. A v noci opět déšť a bouřka.
Ale i neděle nám přála s počasím a i přesto, že bylo chladno, tak nepršelo, takže jsme se někteří opět vydali do centra Prachovských skal, aby jsme zdolali jiný úsek cesty. Velice nás překvapili u pokladen paní pokladní, protože si nás pamatovali a pustili nás zdarma. Prošli jsme si tedy další nádherný úsek a zhodnotili, že se sem určitě ještě vrátíme.
Závěrem můžu zhodnotit, že se celý prodloužený víkend vedl v úžasném přátelském duchu. Kromě jednoho malého konfliktu mezi dvěma samečky se žádnému z účastníků akce nic nestalo. Ani dvounohým, ani čtyřnohým. Budeme rádi, když sem budeme moci ještě někdy zavítat a výlety si zopakovat, protože v Českém ráji je určitě ještě hodně zajímavých míst!
Všem „Účastníkům zájezdu“ děkuji, že jste s námi jeli!! Byli jste skvělí!
Aspoň pár fotek od Vlaďky Hovorkové jsou ZDE
